Myšleno je to spíše tak, že jedinec rád provozuje určitý sport. Nemusí být zrovna profesionál, ale prostě to dělá rád. Je to jeho hobby. A ostatní se chodí jen dívat, protože to zase baví je. Vezměme si příklad. Ne, ani fotbal ani hokej, ale něco jednoduššího, například lukostřelbu. Kdo z kluků kdy neohnul nějakou větev, aby tam poté přivázal provaz a tím měl luk. Stal se z něj Vinnetou a byl hrdina. Minimálně ve svých očích. Časem to přešlo a nyní jen s úsměvem vzpomíná, jak jeho luk střílel za roh, ale byla to legrace. Ovšem ne všechny kluky to v pubertě pustí. Některé ne.

Ti si sehnali knihy a pokusili se udělat luk lepší, stejně jako šípy, aby to nestřílelo doleva, ale rovně a aby šel také alespoň občas trefit terč. Když se to sem tam podařilo, objevilo se další nadšení a chtělo by to, kdyby ten šíp zůstal trčet v tom terči. A opět se sháněly knihy, kde se dalo a vyrábělo se to všelijak na koleně, než se přišlo do prvního lukostřeleckého kroužku. Zde si kluci jen potvrdí to, co už věděli, že luk se dávno nepodobá luku, ale spíše soustavě kladek. Tedy v tom případě, že by chtěli dělat lukostřelbu závodně. Tak zde jaksi svými výrobky neuspějí. Ty jsou leda tak na hraní ale jinak k ničemu. Nyní se to začne dělit na dva tábory. Jedni tvrdí, že to už není ta pravá lukostřelby a odchází, aby dál stříleli klasickým dřevěným lukem a ten moderní už nechtějí vidět.

Druzí zase ponechávají svůj výrobek stranou a začnou se tomu všemu kolem věnovat závodně, tedy se z nich stávají lukostřelci. A to je musí skutečně bavit. Tedy, je to jejich hobby. Pokud byste také měli zájem, není jistě problém najít si nějaký lukostřelecký klub který byste měli blízko. Jen vás musím varovat, že tohle není nejlacinější koníček. Kvalitní kladkový luk stojí i dvacet tisíc. Ale jsou samozřejmě i levnější.