Archiv rubriky: Hobby

Obliba grilování přerostla v Evropě v hobby

Hobby

V roce 2016 proběhla v rámci států Evropské unie anketa, která si kladla za cíl zjistit nejoblíbenější zájmovou činnost jejích obyvatel. Šlo pochopitelně jen o relativní průzkum, který ovšem přinesl zajímavé výsledky. Nejrozšířenější evropské hobby je údajně grilování.
Dnes se s grilovačkou můžete setkat od jara do podzimu v každé obci. Slouží k tomu zahradní grily nebo skládací kovové konstrukce. Možná ještě někteří z vás pamatují zálibu velmi podobnou – pravidelné páteční opékání špekáčků na ohni na zahradních ohništích, na pionýrských táborech, při kempování a na výletech do přírody – za socialismu byly špekáčky a kabanos vítaným zpestřením nudné životní šedi a víkendovým únikem z reality tehdejšího režimu.
grilované párky

Evropský fenomén zasáhl i Česko

Grilováním nazýváme veškeré tepelné úpravy způsobené pouze tepelným zdrojem, kdy nedochází k macerování potravin v nálevu, oleji, šťávě apod. Tepelným zdrojem však nemusí být jen dřevěné uhlí nebo dřevo, ale i elektrická varná deska, trouba, deska z kamene nebo dokonce plynový vařič. Grilovat se dá leccos, nejčastěji maso a rovněž různé druhy sýrů a zeleniny.
grilováné hovězí maso
Nejzdravějším způsobem je deska z kamene, většinou jde o žulu, která dobře předává teplo, a je zdravotně nezávadná. Zdravotní plus lze spatřit v absenci přidaných tuků, jde tedy o přínosnější způsob úpravy potravin ve srovnání se smažením.
žhavé uhlíky na grilování

Zdravotní aspekty

Grilování je pro vaše tělo zátěž, se kterou si během několika dnů, či týdnů poradí. S grilováním je to ovšem jako s kouřením, tehdy rovněž do těla přijímáte polycyklické aromatické uhlovodíky a další karcinogenní látky vznikající v důsledku spalování, jde tedy o to, jak často se této zálibě věnovat. Lékaři doporučují zdravým lidem maximálně třikrát do roka, při onemocnění je však lepší grilovačku si odpustit a upravovat pokrmy v páře nebo vařením.
 

Trnky se také hodí do zahrady

Hobby

Trnka obecná (Prunus spinosa) se vyskytuje u nás v Evropě, v Asii i Severní Americe jako keř nebo malý strom. Dorůstá do výšky asi dvou metrů. Je z čeledi růžovité. Když ji umístíme do naší zahrady dobře a trochu se o ni staráme, rozhodně žádným křovím nebude!

kvetoucí strom

Kam ji umisťujeme

Protože je nenáročná, můžeme ji zasadit skoro na každé místo dle našeho vkusu. Nebo tam, kam se nám to nejlépe hodí vzhledem k podmínkám naší zahrady. Její hustý porost dovede dobře zakrýt například různé nerovnosti pozemku. Také má bohatý kořenový systém, kterého se dá využít ke zpevnění terénu. Ve volné přírodě vytváří skutečně rozsáhlé neproniknutelné plochy. To jí však doma nedovolíme. Její „údržba“ spočívá především v tom, že ji občas zastřihneme. Použít se dá ve skupině, jako živý plot, ale i jako samostatný strom. Žádné hnojení, zalévání a postřiky nepotřebuje.

 

Trnka jako krásný prvek ekosystému

Trnka se postará o pestrost druhů, která je na zahradě jistě žádoucí. Oživuje jí to. Láká množstvím svých krásných květů s voňavým nektarem hmyz – včely a motýly. Ten se samozřejmě postará o opylování i jiným rostlinám. Ptákům zase poskytuje bezpečný úkryt hnízda a po dozrání plodů zásobu potravy.

švestka na větvi

Má i jiné využití

Plody trnky jsou zdravé. Když si z nich připravíme čaj, svému organismu ulevíme při nachlazení nebo při zácpě. Má také močopudné účinky. Pokud chceme nějaké plody sklidit, musíme ale samozřejmě předběhnout ptáky. Trháme je, než přijdou první mrazíky. Jsou ovšem ještě trpké. Ptáci je mají raději přemrzlé. Můžeme je konzumovat syrové, ale také jako výborný džem, víno, likér i pálenku. Každý podle své chuti! Jsou to plody vhodné ke konzervování. Trnková šťáva byla také dříve používána na barvení látek. Ty získávaly po barvení světle modrou barvu, která byla trvalá. Trnkové dřevo je velmi tvrdé. Jeho jádro má hnědočervenou a běl načervenalou barvu. Svými vlastnostmi patří ke dřevům, která jsou vhodná na opracovávání pomocí soustruhu. Používá se například při výrobě holí.